Sardinie 2015

   Příležitost vypadnout v průběhu studeného ledna na jih mi přišla velmi vhod. Jak k tomu došlo, že jsem na pár dní odletěl na Sardinii, jsem psal ve článku "Jak jsem kupoval letenky". A jak na Sardinii na konci ledna bylo?
   Nejprve bylo třeba se dopravit do Bratislavy. Protože spoj do Alghera letěl právě odtamtud. Na výlet za krásami tohoto italského ostrova jsme se nakonec vydali tři. Na výzvu na fb zareagovala má dlouholetá kamarádka a její sestra. Odlet znamenal vstát v pět hodin. Nevím jak vy, ale já se před cestou vždy v noci budím. A i tentokrát jsem během noci párkrát zkontroloval hodiny (asi tak každou hodinku) a za dvě minuty budík jsem vstal. Zanechal jsem u kamarádky své auto, přesedl do jejího, vyzvedli jsme sestru a volnou dálnicí s minimálním provozem jsme brzy byli u našich slovenských sousedů. Nepotvrdili se obavy ze sněhu, náledí ani obavy ze zlobícím dobíjením a v Bratislavě jsme byli o hodinku dřív, než byl náš plán. Tu jsme věnovali rychlé prohlídce Bratislavského hradu. Vyhnal nás odtamtud silný studený vítr. Pak jsme se již hlásili u kamaráda Ivana, který poskytl azyl našemu autu a byl tak hodný, že nás odvezl na letiště. 
   Odbavovat jsme nic nemuseli, měli jsme každý jen malý batůžek. Prošli jsme osobní kontrolou a vyčkávali u příslušného "gejtu". Za chvíli jsme již seděli v Boeingu 737-800, kterým Ryanair do sardinského města Alghero létá. V Algheru na nás dýchlo jaro. Mikina šla do batohu a sluníčko vykouzlilo nekonečný úsměv na našich tvářích. 
   Věděli jsme, že z letiště do centra města jezdí autobus, jen jsme netušili jaký a kdy. Nakonec jsme informace našli a vybaveni lístky z automatu nastoupili do modrého autobusu italské přepravní společnosti. S pomocí satelitní gps v mobilu jsme vystoupili asi dvěstě metrů od hotelu, který jsem přes booking.com rezervoval. Byli jsme tam očekáváni. Pokoj nám plně vyhovoval a odpovídal fotografiím z nabídky. Zanechali jsme zde tedy naše batohy, šli si prohlédnout město a najít obchod. Večerní přístav a centrum města nám dalo vzniknout sérii zajímavých fotek. V osm hodin večer jsme již nasyceni uléhali.
   Ráno jsme se vydali na prohlídku lodí do místního přístavu a následně jsme pokračovali v mírném dešti po městské pláži směrem k dalšímu městečku. Protože nebyla sezóna, pláž pokrývalo množství řas. Došli jsme až do další obce s názvem Fertilia, kde nás zaujal především starý románský most. A taky pizzerie, kde jsme si dali dobré jídlo. Já i lahodné červené víno. Vždyť byl právě čas popolední siesty :-). Cestou zpět jsme prošli i druhou část Alghera, seznámili se s příslušníkem Carabinieri, který mne prozradil rozdíl mezi nimi a Polizei. Protože už v šest večer padla tma, chvíli poté jsme uchození i my padli. Do postelí.
   Na pondělí jsme si přichystali výlet do Stintina, kde mají být překrásné pláže. Doprava nebyla nic moc. Ač jsme vyrazili již ráno v devět hodin, museli jsme v Sasari přestoupit. Další spoj ale jel až za čtyři hodiny. Město se nám moc nelíbilo, ale prošli jsme ho a našli i centrum, které bylo trošku schované. Na autobusovém nádraží jsme čekali pak již na správný spoj. Když před námi zastavil autobus do Alghera, holky se rozhodli pro návrat. Já pokračoval dál. Správným autobusem jsem pokračoval na severozápad ostrova. Na jeho samém konci na mne čekaly velké útesy. Pláže jsem našel také, ale do těch pláží snů z reklamních obrázků měly daleko. Mohlo za to především počasí, ale také nepřipravené pláže. Výhodou byl zase velký klid. Vše bylo zavřené, hotely, restaurace, stánky, nikde ani noha. Prošel jsem pobřeží a vrátil se do Stintina. Vesnice, jejíž název se mi stále pletl. Začínalo se stmívat a do příjezdu autobusu z liduprázdné vesnice zbývaly dvě hodiny.Přímý spoj do Alghera nebyl, to jsem věděl. Našel jsem v jízdních řádech lepší variantu, než čekání. Chytit dřívější spoj v Porto Torres, kde bylo třeba přestoupit na bus do Alghera. Neváhal jsem ani vteřinu a vydal se na kraj Stintina stopovat. Hned druhé auto mne vzalo a za půl hodinky mne postarší řidič vysazoval u autobusového nádraží. Do přílezdu mého spoje zbývalo dvacet minut. Místo o půlnoci jsem byl v našem hotelu již v osm hodin večer. Náš pobyt se chýlil ke konci. Ráno to bylo již rychlé. Sbalit, zaplatit a opustit příjemné městečko směrem letiště. Při placení se vyskytl drobný problém, neboť jsem zapomněl na turistický poplatek a eura navíc jsme již utratili. Kamarádčina karta znala řešení a my jsme mohli vydat na bus. Krátká cesta na letiště, kontrola, necelé dvě hodinky letu...a Alghero se stalo minulostí. Ale na Sardinii se mi líbilo a určitě se tam chci ještě vrátit. 
Bratislava nás přivítala.....sněhem. Tak zase příště ...
 
Tipy na cestu:
Velmi příjemný prodloužený víkend, všeho všudy pod 400czk včetně letenky, ubytování a jídla. Jen hledat a jít štěstí naproti